Měsíc

Již dlouho před tím, než Mikuláš Koperník na počátku šestnáctého století představil svůj heliocentrický systém, se lidé na celém světě snažili vysvětlit vesmírné dění, jeho příčiny, vznik, jeho vliv na pozemský život a zároveň se toto dění snažili interpretovat srozumitelnou formou. Neustálé střídání dne a noci, rytmus ročních období, pohyby nebeských těles po obloze, pohyb planet, Slunce a Měsíce souhvězdími, toto vše kladlo velké nároky na pochopení komplexního a složitého vesmírného systému.

Měsíční úplněk těsně nad obzorem

Dnes již víme, že Země není středem vesmíru, jak se to běžně předpokládalo ještě za časů Galilea Galileie. Ovšem pozorujeme-li noční oblohu ze zemského povrchu a sledujeme-li delší dobu pohyb planet a hvězd, znovu a znovu se nabízí dojem, že se naše planeta nachází v nehybném centru obrovské koule a ostatní nebeská tělesa kolem ní vykonávají stálý kruhový pohyb. Na této představě založený geocentrický model Ptolemaiův, který uvedl ve své knize, tehdejší encyklopedii astronomie „Megalé Syntaxis“, přetrval až do 16. století.